English‎ > ‎

Dog quotes


Somewhere around the place I've got an unfinished short story about Schrodinger's Dog; it was mostly moaning about all the attention the cat was getting.
~Terry Pratchett, alt.fan.pratchett


Our dogs will love and admire the meanest of us, and feed our colossal vanity with their uncritical homage.
~Agnes Repplier


Scratch a dog and you'll find a permanent job.
~Franklin P. Jones


Anybody who doesn't know what soap tastes like never washed a dog.
~Franklin P. Jones


Any member introducing a dog into the Society's premises shall be liable to a fine of one pound. Any animal leading a blind person shall be deemed to be a cat.
~Oxford Union Society, London, Rule 46


You ask of my companions. Hills, sir, and the sundown, and a dog as large as myself that my father bought me. They are better than human beings, because they know but do not tell.
~Emily Dickinson


To sit with a dog on a hillside on a glorious afternoon is to be back in Eden, where doing nothing was not boring - it was peace.
~Milan Kundera

Whoever said you can't buy happiness, forgot little puppies.
~G. Hill

I used to look at  Smokey and think: "If you were a little smarter you could tell me what you were thinking." And he'd look back at me like he was saying: "If you were a little smarter, I wouldn't have to."
~Fred Jungclaus

Author unknown:

The reason a dog has so many friends is that he wags his tail instead of his tongue.

If your dog is fat, you're not getting enough exercise.

I got a dog for my husband...It was a fair swap.

If you can look at a dog and not feel vicarious excitement and affection, you must be a cat.

Sometimes you're the dog, sometimes you're the hydrant.

Three things it is best to avoid: a strange dog, a flood, and a man who thinks he is wise.
~Welsh


Konrad Lorenz: Kousek o psovi a kočce

Ještě po mnoha týdnech by bylo stačilo mé lehké pobídnutí, a malý buldok by byl kocourka usmrtil. Ale bez tohoto dovolení bylo kotě nejen úplně bezpečné, ale Bully by je byl dokonce proti každému jinému psu bránil; ne snad že by je miloval! Jeho postoj by se lidskými slovy dal vyjádřit asi takto: "Když ani ve svém vlastním bytě nesmím tu zatracenou kočku zabít, pak už to teprve nesmí nějaký přivandrovalý hafan!"


Kotě od začátku neprojevovalo z Bullyho sebemenší strach, což ostatně znamená, že kočka "instinktivně" nerozumí mimice psí tváře. Neustále se pokoušelo si s nám hrát:třeba předstíralo přepad nebo, což bylo ještě lehkomyslnější, po něm chtělo, aby je honil, tedy škádlivě na něj skákalo a hned zase utíkalo pryč. můj dobrý Bully musel sebrat všechno své sebeovládání a celým tělem mu pokaždé probíhaly záchvěvy zadržované vášně.


O několik týdnů později Bully své  chování ke kocourkovi změnil. Buď došlo k náhlému obratu v citech, nebo se sbližování konalo jen za mé nepřítomnosti. Když jednoho dne Thomas psa vybízel, aby ho honil, mohl jsem pozorovat nejdřív s údivem, ale také s rozhořčením, jak se Bully zuřivě rozehnal za kočkou, která zmizela pod pohovkou. S tlustou hlavou vmáčknutou pod pohovku zůstal ležet a na mé rozhořčené zavolání reagoval jen čilým vrtěním svého zmrzačeného ocasu. Toto vrtění vůbec jednoznačně nevypovídalo, že by měl ke kočce přátelské pocity, neboť vrtíval pravidelně ocasem i tehdy, když se zakousl do protivníka a já jsem se pokoušel oba rváče od sebe odtrhnout. Vpředu vražedný stisk, vzadu přátelské vrtění - jak podivuhodná složitost duševních pochodů. Vrtění ohonem přibližně znamenalo: "Milovaný a ctěný pane, prosím tě, nezlob se, ale já teď toho sprostého čokla bohužel nepustím, i kdybys mě seřezal sebevíc nebo - bože chraň - kdybys na mě vychrstl kýbl studené vody."


Avšak toto vrtění takové nebylo. Když Bully konečně poslechl a vytáhl hlavu zpod pohovky, vyletěl odtud Thomas jako když ho vystřelí, vrhl se na psa, jednou tlapkou ho uhodil do šíje, druhou do tváře a zdola se ho pokoušel kousnout do hrdla, přičemž s námahou vyvracel hlavičku. Obě zvířata mi připomněla obraz Wilhelma Kuhnerta, na němž je zobrazen lev, který týmž způsobem zabíjí kaferského buvola. A nyní se stala podivuhodná věc: Bully na hru okamžitě přistoupil, přesvědčivě předstíral, že je zabíjenou zvěří, těžce klesl dopředu, poddal se malým kočičím tlapkám, převalil se na záda a chroptěl, jak to dovede jen veselý buldok nebo kaferský buvol, který je skutečně právě zabíjen.Když se mu pak zdálo, že už se nechává zbíjet příliš dlouho, převzal iniciativu, vyskočil a kocoura setřásl. Ten utekl, ale po několika metrech se dal od Bullyho dohonit, přičemž udělal kotrmelec, a nynízačala jedna z nejpůvabnějších her, jakou jsem kdy u zvířat viděl. Kontrast mezi černě se lesknoucím, těžkopádným, silným a svalnatým tělem psa a něžným, pružným, šedě žíhaným tělíčkem kotěte byl okouzlující.



Lorenz, Konrad. 1983. So kam der Mensch auf den Hund. Trans. Bozena a Josef Kosekovi.  Zivot se psem neni pod psa. Praha: Granit,  1997, 1st ed.