Na jihu

Na rodinném statku jsme někteří obdivovali žlutozelené traktory, prohlíželi místnosti a chlívy, čehož se Rakša s nadšením účastnila. A kdyby tušila, jaká paráda to byla, když byly chlívy plné prasat, to by tam asi zůstala na byt a stravu.Prohlídli jsme si pole a lesy, kde se Rakša nezřízeně cpala myškama, hrabošema a buhvíčím dalším. Ke konci nám utekla do lesa za srnkama, neviděla, neslyšela... ale po chvilce z lesa zase vylezla, tak co se dá dělat, než chválit, že se nevrátila se srnčí nožkou v tlamě.Cesta autem pro ni zas byla utrpením, jen jsme se doma ráno tvářili, že budeme nasedat, už se pokoušela přeměnit ve vlčí mhu a zmizet. Čévéčka mají být ti strašně inteligentní psi, ale tohle jí očividně furt nedošlo, že cesta autem znamená cestu za zábavou.Také dohárávala, čili vesničtí psi z ní byli vedle. Jeden pán Rakšu uviděl a říkal, že má doma taky psa kříženého s vlkem, tak jsme ho chtěli vidět. Čévéčko to nebylo, ale byl to pes, a to Rakše stačilo k tomu, aby se pak k němu pokoušela procedit skrz vrata.Fotky jako vždy zde.