Vlci v kruzích

Lence Dragonari patří dík za uspořádání setkání pro majitele československých vlčáků v Roudnici nad Labem. V plánu byla beseda s Peterem van Erne o výchově psů, pak zrušené povídání o výstavách, jehož hlavní povídatelka nedorazila, nácvik svodu a bonitace včetně měření a testu povahy u kolíku. Zvědavá jsem byla zejména na tu první besedu, protože výstavy nejsou důležité a svod i bonitaci máme už s Rakšou za sebou.

Peter si na besedu udělal čas v programu nabitém péčí o štěňátka vrhu "D" Waawanyanka (po našem oblíbeném Ferralovi:). Myslím, že závěr besedy neproběhl úplně šťastně, Peter názorně ukazoval, jak si poradit s dominantním psem, a zatímco jedna živá ukázka spolupracovala, druhá se vzpíralala. Pro mne z toho plyne poučení, že výchovné metody jsou různé co člověk a pes, a svého psa by si měl majitel "rovnat" sám, zná ho koneckonců nejlíp. Na druhou stranu bylo o čem štěbetat na Facebooku, lidé, co u incidentu vůbec nebyli, popisovali jaké hrůzy se tam odehrály, no prostě skandál v okurkové sezóně:) Názorná ukázka se mi sice nezdála, ale na druhou stranu se mi líbilo, jak se chovala Peterova dospělá fena, která tam jako jediná (mimo štěňat) mohla pobíhat na volno aniž by vyhledávala nebo vyvolávala konflikty. Nejdůležtější ale bylo vidět se se známými lidmi i psy, velkou radost mi udělalo nečekané setkání s Czertikem Arqeva, který přijel na návštěvu z Anglie. Abyste věděli, tak jsem jeho kmotra, hádejte proč:) Fotila jsem jako divá.